Nová legislativa ve školství - přináší s sebou nový trend
v péči o mimořádně nadané žáky?
 Jitka Fořtíková

       V období velkých porevolučních změn v našem státě začala pomalu ale jistě také klíčit i nová reforma našeho „rakousko-uherského" školského systému vzdělávání. V přizpůsobování práce s dětmi novým moderním trendům pedagogiky, začalo také docházet k individualizaci vzdělávací práce se žáky, která s sebou nese i zohledňování specifických skupin žáků, kteří ve vzdělávání díky svým speciálním nárokům vyžadují speciální zřetel učitele. Těmto žákům se, jak je dnes již dobře známo, říká žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. Mezi tuto skupinu žáků se rekrutuje také skupina žáků s mimořádným nadáním.

       V tomto duchu hovoří i nový školský zákon č. 561/2004sb., který přínáší některé zásadní změny ve vzdělávání těchto žáků. Než se ale blíže zastavím u úprav vzdělávání, které s sebou tento školský zákon a jeho návazné předpisy přinášejí, dovolte mi na úvod malou meditaci nad jeho důsledky a především možnostmi, které vytváří tento předpis pro nadané žáky.

Odborné prezentace - Pro odborníky

       Možná si jako učitelé řeknete, že „předpisy jsou předpisy a praxe je věc jiná". Jenomže ono to tak zcela pravda není. Podívám-li se např. na tuto skutečnost ze strany rodiče nadaného dítěte, tak školský zákon je fundamentálním kritériem pro jeho nároky na péči o tohoto žáka. Tak např. v první řadě zákon přináší pro rodiče novou službu ze strany pedagogicko-psychologické poradny: totiž diagnostiku mimořádného nadání. Do této doby tato služba nepatřila mezi standardní náplň práce poraden - nemohl tedy rodič přijít a tuto službu bez úhrady na PPP žádat. Dnes je tomu jinak. Rodič má nejen právo tuto službu žádat, ale také vyžadovat po poradenském zařízení doporučení pro následné úpravy vzdělávání (např. doporučení pro individuální vzdělávací plán s obohacováním učiva či přeskočením ročníku), které má běžná základní či střední škola respektovat. Vyjádření poradny o mimořádném nadání - jeho zjištění - je pro školu stejně závazné jako např. vyjádření o zjištěné specifické poruše učení nebo vyjádření lékaře o smyslovém či fyzickém handicapu.
       Mezi navazující opatření, které má škola po identifikaci mimořádného nadání u žáka realizovat patří např fakt, že „ředitel školy může mimořádně nadaného žáka  ... přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. ... Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy" (školský zákon č. 561/2004sb., § 17, odst.1).
       Základním nástrojem pro práci s nadaným žákem, resp. pro hlubší úpravy jeho vzdělávací trajektorie je tzv individuální vzdělávací plán. Školský zákon k němu hovoří v §18 následovně: „Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním ... vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu".
Navazující vyhláška č. 73/ 2005sb. o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami... vymezuje podobu individuálního vzdělávacího plánu takto:
(1) „Individuální vzdělávací plán vychází ze školního vzdělávacího programu příslušné školy, závěrů psychologického vyšetření a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb mimořádně nadaného žáka.
(2) Individuální vzdělávací plán obsahuje skutečnosti důležité pro úspěšné vzdělávání mimořádně nadaného žáka.
(3) Individuální vzdělávací plán obsahuje:
a) závěry psychologických vyšetření, která blíže popisují oblast, typ a rozsahu nadání a vzdělávací potřeby mimořádně nadaného žáka, případně vyjádření registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost,
b) údaje o způsobu poskytování individuální pedagogické nebo psychologické péče mimořádně nadanému žákovi,
c) vzdělávací model pro nadaného žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení a klasifikace, úpravu zkoušek,
d) seznam učebních pomůcek, učebnic a materiálů nezbytných pro vzdělávání žáka,
e) určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování péče o mimořádně nadaného žáka,
f) personální zajištění úprav a průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka,
g) určení pedagogického pracovníka školy pro sledování průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka a pro zajištění spolupráce se školským poradenským zařízením,
h) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu.
(4) Individuální vzdělávací plán je vypracován po nástupu mimořádně nadaného žáka do školy, nejpozději však do 3 měsíců po zjištění jeho mimořádného nadání. IVP může být doplňován a upravován v průběhu školního roku.
(5) Za zpracování individuálního vzdělávacího plánu odpovídá ředitel školy. Individuální vzdělávací plán se vypracovává ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem žáka nebo zletilým žákem.
Ředitel školy seznámí s individuálním vzdělávacím plánem zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem.Určený pedagogický pracovník školy sleduje průběh vzdělávání mimořádně nadaného žáka a poskytuje společně se školským poradenským pracovištěm podporu žákovi i jeho zákonným zástupcům."
       Na první pohled se může zdát určení podoby tohoto plánu poměrně detailní a svazující. Snahou vyhlášky však není na školu uvalit navýšení administrativní zátěže ale zajistit, aby se tento dokument nestal jen dalším „formálním lejstrem", které se založí do spisu žáka a bude se na něj celý rok prášit. 

       Závěrem mi dovolte malé shrnutí těch nejpodstnějších změn ve vzdělávání mimořádně nadaných žáků, které s sebou především pro školy ale v neposlední řadě i pro žáky a jejich rodiče přinesl nový školský zákon.
1. Identifikace mimořádného nadání je možná na vyžádání rodičů zdarma v jakékoliv pedagogicko-psychologické poradně v našem státě. Výsledek diagnostiky dokladující mimořádné nadání je závazným dokumentem pro všechny typy škol (včetně mateřských, kde je také možné uplatňovat individuální úprvy vzdělávacího programu - pozn. autora), které nadaného žáka vzdělávají. Nejde tedy pouze o víceletá gymnázia, kde se koncentrace těchto žáků předpokládá, ale o každou jednotlivou běžnou základní či střední školu, která tyto žáky má ve svých řadách. Pokud jde o skupinu žáků, může škola vytvořit i speciální homogenní seskupení těchto žáků pro vybrané předměty i průřerově třeba dokonce napříč jednotlivými ročníky. Tato úprava však již není pro školu závazná a závisí na možnostech školy - a to jak kapacitních tak personálních.
2. Doporučení pro vypracování individuálního vzdělávacího plánu také dává poradna, škola jej musí vypracovat buď na začátku školního roku nebo nejpozději do 3 měsíců, pokud je nadání u žáka zjištěno v průběhu roku.
3. Doporučení k vyšetření může dát škola (resp. učitel), poradnu však oslovuje rodič dítěte nebo zletilý žák (pozn. u zletilého ale předpokládáme, že identifikace byla již poměrně opožděna a jeho nadání nebylo včas rozpoznáno - míra školních intervencí je v tomto případě již poměrně malá).
4. Základními nástroji obsahových změn práce s nadaným žákem je obohacování učiva - žák dostavá jiné učivo nebo úkoly, na jejichž základě pracuje s učivem jinak - a akcelerace učiva, která umožnuje zvládnout učivo rychleji, než ostatní žáci.

       Na úplný závěr dovolte jeden můj aktuální poznatek. Asi nejpodstatnějším bodem tohoto textu je pro mě konstatování pozivního faktu. Ten tkví v tom, že na základě nových předpisů jsem se domnívala, že školy z obavy navýšení práce začnou ve svých řadách své nadané žáky tajit. Pravdivě se však naopak ukazuje, že mnoho škol na tuto pozitivní výzvu snad dokonce i čekalo, a začalo se tak rojit hejno škol, které se chtějí profilovat jako školy podporující nadané žáky, zabudovávají tento fakt do svých vzdělávacích programů a svými nadanými žáky se chlubí. Doufejme jen, že v průběhu času při zjištění praktických aspektů toho, co vzdělávání mimořádně nadaných žáků denodenně přináší, před tímto faktem neutečou a nebudou se raději opět „frontálně věnovat tomu zlatému středu".